Úkolem Vidláků je rozdávat radost, má jasno Tomáš Kubek
11.05.2019 19:13
Svým vystupováním nejen na hřišti je natolik výrazný, že si jej soupeři obvykle dlouho pamatují. Když na sebe navíc oblékne vidláckou „uniformu“, nepřehlédnete ho tuplem. Tomáš Kubek, obránce vidlácké pevnosti, vzal do ruky vidle a přišel na domluvený rozhovor. V něm se rozpovídal nejen o tom, proč se on a jeho spoluhráči titulují právě takto či proč je jejich oblíbenou tekutinou jindřichohradecký tuzemák.
Tome, pokolikáté už vlastně jsi na velikonočním turnaji?
Už vlastně ani sám nevím. Dalo by se říct, že se považuju za itinerář tohohle turnaje. Byl jsem tu opravdu mnohokrát.
Myslíš si, že si tě soupeři za ta léta už pamatují?
Mě si musí pamatovat všichni! (smích) Jsem totiž ten, který nejen na hřišti rád rozdává radost. No a taky nějaké ty faulíky.
Jaké máte týmové ambice? A teď nemyslím jen výsledkové.
Jak už jsem říkal, chceme hlavně rozdávat radost. Není důležité získat medaili. I tak ale můžu říct, že máme pochopitelně jen ty nejvyšší ambice a jsem přesvědčen o tom, že se dostaneme do finále.
Nyní přejdeme k tomu, co vás činí tak výraznými. V první řadě mě zajímá váš název a tradiční úbor. Můžeš mi popsat, z čeho se skládá a kdy jste s tímhle nápadem přišli?
To je vtipná historie. Jeli jsme takhle jednou autobusem a nechovali jsme se tam zrovna vzorně. Nebo jinak, dělali jsme tam prostě bordel. Lidi se za námi otáčeli a říkali nám, že se chováme jak vidláci. Nám se to zalíbilo a vzali jsme si k srdci i to, že když se takhle jmenujeme, tak se podle toho musíme chovat. To vidláctví nám přirostlo k srdíčku. Pak jsme vymysleli klobouky a pytle. Klobouky máme pořád, pytle už tolik nenosíme. Upravili jsme si pytle od brambor a s nimi vstupovali do boje.
Lidi si vás pamatují i díky vašemu chorálu, který připomíná ryk Žižkových vojsk. Jak vznikl tenhle nápad?
Já už vlastně ani přesně nevím, je to hrozně dávno, co jsme to začali používat. Možná ne na prvním, ale určitě už na druhém turnaji, kam jsme přijeli jako Vidláci. Musel bych se podívat do kroniky. My jsme totiž hrozně starý tým. Myšleno z hlediska toho, jak dlouho fungujeme. Je to už asi patnáct let. A teď tak přemýšlím, že nám je už vlastně třicet.
Jak se vlastně zájemce může stát vidlákem? Probíhá nějaký vstupní rituál?
Rituál máme v podobě polévání hlavy rumem. A jak se stát vidlákem? To je složitý proces. Podmínkou je, že by toho zájemce museli schválit úplně všichni současní členové. Upřímně řečeno teď asi nepřemýšlíme o rozšiřování našich řad. Proč bychom si měli nechat nabourávat tu současnou super partu.
Kde se letos ještě fanouškům představíte?
Určitě na brněnském Hummel Open Game, to je tradice. Pak na vánočním a velikonočním turnaji tady v Dačicích.
Ještě poslední otázka. Která značka rumu, tedy ve vašem případě spíš tuzemáku, je vaše oblíbená?
Určitě jindřichohradecký tuzemák. Božkov je fuj. A proč? Já se přiznám, že ten rozdíl nepoznám, ale Olda Pecha, to je fajnšmekr, ten se vyzná. A určitě neplánujeme přestup na opravdový rum. Ten by přece nešlo tak dobře míchat s jinými nápoji. Naší specialitou je mix se Spritem.